Turecko jsme navštívili v roce 2004 s jednou cestovní kanceláří a měli jsme namířeno do středomořského letoviska Alanye. Abyste se tam dostali strávíte okolo 2,5 hodiny v letadle z Prahy do Antalye, kde si přesednete do klimatizovaného autobusu, který vás zaveze do 100 km vzdálené Alanye. Cesta je docela pohodlná a vzhledem k tomu, že jsme měli být na letišti dvě hodiny před odletem trvá "jen" okolo šesti hodin.

Po příjezdu do Alanye nás rozvezli po hotelech. Byla asi jedna hodina po půlnoci a v hotelu, ve kterém jsme byli ubytovaní, zrovna nešla elektřina.Měli jsme trochu obavy, aby to nebylo moc často, ale byl to jen vyjímečný případ. Nezbylo nám nic jiného, než se při světle zapalovače vrhnout do postele a trochu se prospat. Ráno nás probudilo modlení z nedalekých mešit a bláznivý řev ( to nemělo z kokrháním nic společného) kohouta. Po ranním zkulturnění se jsme před snídaní začali obhlížet naše ubytování. Měli jsme zaplacený 3* hotel, který byl ve skutečnosti 2*+ a rozdíl je to opravdu velký. Pokoj byl hezky zařízený a čistý, s vlastním sociálním zařízením, balkónem,satelitní televizí a klimatizací, kterou jsme si nakonec museli připlatit. Většina hotelů má také své venkovní bazény, které jsou bez ohledu na hvězdičky vždy dobře udržované. Pokoje byli každý den uklízeny personálem a neslyšel jsem, že by se někomu něco ztratilo. Dobrý dojem z hotelu nám trochu kazil přístup k pokoji.Měli jsme ho v přízemí a před našimi dveřmi byla mezera mezi hoteli, kde místní pěstovali domácí zvířectvo. V těch vedrech se odtamtud docela často linul nepříjemný zápach od slepic, kachen a koz, nehledě na to, že člověk neměl moc šancí prospat celou noc bez probuzení.Taky nás tam celkem zklamalo jídlo. Snídaně jsme měli ve svém hotelu a na večeře jsme chodili do vedlejšího hotelu. Večeře byla vždy skvělá a měli jsme na výběr z několika jídel. Se snídaní to bylo trošku horší, protože tam každé ráno bylo to samé a výběr byl hodně omezen. Fakt jsem se těšil domů na vajíčka nebo mléko...:-) Takže moje rada je taková, že když si chcete dovolenou užít, začněte u hotelu a nešetřete na hvězdičkách. Nebo si alespoň zkuste na internetu ověřit, že je hotel takový jaký si ho zaplatíte.

Alanye patří mezi letoviska, která se nacházejí na Turecké riviéře. Většinu města tvoří hlavní turistická třída, která se "táhne" podél pobřeží. Najdete tam většinou hotely, restaurace, malé krámky a malé soukromé cestovní kanceláře, kde Vám nabídnou zájezdy po tureckých památkách či místních atrakcích. Služby těchto "cestovek" jsou znatelně levnější než co Vám nabídne Váš delegát, ale nikdy pořádně nevíte, co je v ceně a co Vás může potkat. Samozřejmě nesmíme opomenout hlavní bazar, v kterém koupíte cokoliv, ale nezapomeňte o cenu smlouvat. Z vlastní zkušenosti vím, že se dá zboží koupit minimálně za polovinu jeho původní ceny a samotní turci smlouvají rádi. Co se restaurací týče, tak musím jen chválit, a to nejenom jídlo, které je velice dobré, ale také čistotu a vstřícnost obsluhy. Určitě stojí za to, ochutnat kebab z jehněčího masa. Také musíte počítat s větší cenou jídel a nápojů. Pokud Vás omrzí chodit pěšky po nekonečně dlouhé promenádě, máte možnost si ušetřit cestu zvezením se tzv. dolmuší. To jsou minibusi, které jezdí sem a tam po celém městě a prakticky to je městská doprava. Jenom je v tom malý háček, a to takový, že nemají stanoven pevný jízdní řád. Takže se často stává, že jedou dvě za sebou nebo pět minut neuvidíte ani jednu. Výhodou je zase to, že ať jste zrovna kdekoliv u silnice a nějaká dolmuš pojede okolo Vás, stačí jen ukázat nebo zapískat a hned zastaví. Jízdné platíte u řidiče a je levné.

Dominantou celého letoviska je sedlžucká pevnost z 13. století postavená nad městem na velikém skalnatém pahorku a její mohutné hradby. Jestliže se tam budete chtít vydat, připravte se na docela náročný výstup a vezměte si s sebou hodně vody :-) Nahoře se můžete osvěžit ( tak jako všude v Turecku ) vynikajícím silným čajem. A k tomu jedno varování. Jestli půjdete po vyznačené cestě, určitě narazíte na větší i menší děti, které Vás budou tahat různými zkratkami na vrchol. Musím přiznat, že nám ukázali kratší cestu, ale nakonec si řeknou o docela slušnou cenu, že Vám ji ukázali. Věřte mi, že i děti umí smlouvat a je pak docela těžké se jich zbavit, když nedostanou co chtějí. Nám to trvalo skoro dvacet minut a stálo nás to nakonec pouhých pět euro. Původně chtěl mnohem víc. Takže jestliže na ně narazíte, hned jim dejte najevo, že nic takového nechcete a jděte dál. Pod pevností najdete také pěkný přístav a starou loděnici. Také stojí za to si prohlédnout všudepřítomné mešity. Jsou téměř na každém rohu a v Alanyi se počítají na desítky. Pokud si budete chtít prohlédnout nějakou i zevnitř, tak si pamatujte, že do mešit se vstupuje bez obuvi. Muži by měli mít dlouhé kalhoty, ženy pak kalhoty nebo dlouhou sukni, zahalená ramena a zakryté vlasy. Pokud se vám naskytne možnost navštívit mešitu a nejste k tomu vhodně oblečeni, lze si zapůjčit dané části oděvu přímo u mešity. Při návštěvě je vždy nutno akceptovat zvyklosti a tradice země a tomu přizpůsobit i chování. Nikdy by se nemělo procházet před modlícím se člověkem a uvnitř mešity by se nemělo fotit s bleskem.

Alanye je jedno z nejnavštěvovanějších letovisek také proto, že se zde nachází jedna z nejhezčích pláží, a to Kleopatřina pláž. Najdete ji napravo od starobylé sedlžucké pevnosti z 13. století, o které jsem se zmínil. My jsme tam byli v hlavní sezoně, a to v srpnu a musím říct, že jsme se na té pláži koupali jenom jednou. Každý den byla doslova přecpaná turisty a voda byla celkem znečištěná. Nebylo nic neobvyklého, když jsme plavali blízko břehu a trefila nás pet lahev nebo zahozený nedopalek. Dál od břehu zase bylo spousta mořské trávy a různých dřevěných klacků. Nakonec jsme si našli malou krásnou opuštěnou pláž zhruba 5 km za centrem a pár desítek metrů za městem, kam jezdila každou chvíli "dolmuše" ( konečná stanice za městem, ve směru na Antalyi ). Určitě doporučuji jestliže se na pláži neradi mačkáte:-)